Petr Chytil: „Bronz za dané situace byl částečný úspěch. Teď jsme tým přebudovali tak, aby mohl útočit na titul“

18.06.2024 | Jak s odstupem času hodnotí uplynulou sezónu? Co říká na výraznou obměnu hráčského kádru? Proč v roli hlavního kouče pokračuje Miroslav Čada? A kam podle jeho mínění může mířit nově složený tým v dalším soutěžním ročníku? Nejen o tom hovořil předseda správní rady volejbalového klubu VK Prostějov Petr Chytil v následujícím bilančním interview.

S čím jste vstupovali do minulého ročníku?
„Na základě toho, jak silný se nám loni v létě podařilo dát dohromady tým, jsme věřili v postup do finále ženské extraligy. A tam že zkusíme vybojovat dvanáctý mistrovský titul za sedmnáct let existence našeho klubu. Ne vždy však lze předjímat veškeré okolnosti, v našem případě tedy hlavně zdravotní. Bohužel právě ty nám nejvíc zabránily usilovat o další zisk nejcennější české trofeje.“
Můžete zrekapitulovat svůj pohled?
„První vážnou komplikací se stal hned v létě 2023 na začátku přípravy špatný zdravotní stav jedné z předpokládaných opor, když ostřílená Jéssica Silva měla velké problémy se zraněným ramenem. Po dlouhém vyhodnocování jsme se tak na základě odborného mínění několika různých lékařů rozhodli s ní rozvázat smlouvu, protože nebyla schopna normálně smečovat ani podávat s mizivou šancí na zlepšení. Což znamenalo ještě před začátkem soutěžních bojů první velmi nepříjemný zásah do složení kádru tím víc, že se Jéssicu nepovedlo adekvátně nahradit. Přivedená Jade Cholet se totiž postupem času ukázala jako ne plně odpovídající posila takové kvality, jakou bychom potřebovali.“
Co následovalo?
„Z mého pohledu jsme měli jak v uplynulé sezóně, tak už v té předchozí opravdu velkou smůlu na množství zmíněných zdravotních potíží. Začátek ročníku 2023/24 byl po téhle stránce ještě příznivý, i proto jsme do něj vstoupili výborně a dost dlouho vedli díky vítězné šňůře extraligovou tabulku. Před Vánocemi se to ale začalo postupně sypat. Nejdřív mělo několik hráček různá menší zranění, k tomu se přidala spousta onemocnění a na přelomu roku se tak mančaft docela rozpadl, delší dobu netrénoval ani nehrál zdaleka v kompletním složení. Do toho si vážně pochroumala dříve operované koleno hlavní bodová tahounka Karin Šunderlíková, zhoršená situace na kolektiv stále víc dopadala. Čemuž odpovídaly nepříznivé výsledky i pokles v tabulce.“
Proto skončil tehdejší kouč Michal Matušov?
„Ano. Bohužel pro něho svým způsobem doplatil na vzniklou situaci, kterou jsme museli řešit. Tým se po sérii porážek dostal do nepohody, nepanovala v něm dobrá atmosféra. A protože hráčský řez jsme v tu dobu udělat zkrátka nemohli, vzniklo řešení změny kouče. Michal Matušov přitom hned od svého příchodu k nám odváděl skvělou práci a určitě je to kvalitní kouč s velkou perspektivou, ale okolnosti mu nebyly nakloněny. Každopádně mu chci za odvedenou práci v Prostějově moc poděkovat. Ve vzniklé situaci jsme zvolili osvědčený tah s návratem Miroslava Čady na místo kouče, kde ve spolupráci s trenérem Lubomírem Petrášem i jinak nezměněným realizačním týmem mančaft viditelně zvedl. Nejen výsledkově, ale taky z herního hlediska.“
Jaké představy potom panovaly před play off?
„Mohli jsme živit obnovený optimismus do chvíle, než přišla vážná nezaviněná autonehoda dvou našich zásadních hráček. Ke vší předchozí smůle havarovaly Milica Tošič nastupující na univerzálu za zraněnou Karin Šunderlíkovou a vynikající Michaela Pállová, objektivně asi nejlepší libero elitní soutěže ČR. Milica měla velké štěstí, že se jí v podstatě nic nestalo a brzy mohla znovu hrát, naopak Míša s vážnějším poraněním hlavy vypadla až do konce sezóny. Stejně jako zmíněná Karin. Za téhle situace jsme věděli, že útok na finále i na případné zlato není moc reálný.“
Nakonec však k finálové účasti ani tak nechybělo mnoho, že?
„Přesně tak, scházel kousek. Holky i v oslabeném složení maximálně bojovaly, a byť jim to herně nešlo vždy zrovna optimálně, přiblížily se na jediný zápas k postupu do finále. Přes veškeré dílčí komplikace totiž vyřadily ve čtvrtfinále Olomouc 3:0 na utkání a pak v semifinále proti Liberci měly za nerozhodného stavu 2:2 výhodu domácího prostředí v posledním pátém duelu. Bohužel se v tuhle rozhodující chvíli projevilo, že hned několik hráček braných za největší opory nemělo zdaleka top formu v porovnání s dřívějškem. Jak tohle, tak zdravotní oslabení logicky sehrálo roli a Dukle jsme v klíčové bitvě jasně podlehli.“
Berete i konečné třetí místo jako dílčí úspěch?
„Za daných okolností bych řekl, že určitě ano. Opravdu jsme nebyli v takové pohodě, v jaké jsme být chtěli či měli, vlastně celou sezónu jsme pořád řešili problémy se zdravím. Navíc česká extraliga byla na prvních šesti sedmi místech hodně vyrovnaná, proto zvládnutí závěrečné série s Olympem Praha ve dvou vítězných utkáních a zisk bronzu rozhodně beru za částečný úspěch. Alespoň jsme dosáhli na medaili.“
Co výhled dál, do příští sezóny?
„Po uplynulém ročníku jsme si ve vedení klubu řekli - částečně i z frustrace kvůli neustále se opakujícím zdravotním trablům - že se nebudeme bránit výraznější obměně hráčského kádru. Tak, abychom přivedli jiné kvalitní volejbalistky, pokud možno s potenciálem zůstat víc zdravé. Byť stoprocentně zaručit tohle nikdy nejde. Nicméně Mirek Čada coby generální manažer odvedl výbornou práci, co se týče získání nových posil adekvátní úrovně. A pro novou sezónu 2024/25 jsme tak složili natolik silné družstvo, s nímž budeme chtít útočit na nejvyšší příčky českých soutěží. Vůbec se neschováváme v tom směru, že máme jasné ambice směřující k touze po zisku dvanáctého titulu, případně i jedenáctého národního poháru. A též k prosazení v evropském CEV Cupu.“
Jaké budou podmínky zamýšlené top úspěšnosti?
„V první řadě pochopitelně často omílané zdraví. To znamená, aby hráčky byly co nejvíc fit a v pořádku, v takovém případě pak budou moci naplno prodat svůj nesporný potenciál. Rovněž věřím pokračujícímu Mirkovi Čadovi, že svými schopnostmi, zkušenostmi i silou osobnosti a ve spolupráci s Lubošem Petrášem, Solange Soares i celým realizákem dá obměněný tým natolik dohromady, že vytvoří soudržnou, pozitivně smýšlející partu. A bude předvádět skutečně špičkový volejbal .“
Chcete ještě něco doplnit?
„Rád bych poděkoval za podporu všem našim partnerům a sponzorům. V první řadě statutárnímu městu Prostějov, s nímž dlouhodobě spolupracujeme na vynikající úrovni a jeho pomoc prostějovskému volejbalu je stabilně velmi významná. Moc děkujeme také Olomouckému kraji i veškerým dalším partnerům, bez jejichž podpory bychom vrcholový sport na tak špičkové úrovni nemohli v současných reáliích vůbec dělat. Velké poděkování samozřejmě patří rovněž našim věrným fanouškům, kteří pravidelně zaplňují hlediště Národního sportovního centra Prostějov a holkám vytvářejí velice dobrou domácí atmosféru. Volejbalu rozumí, rádi na něj chodí. Přízně fandů si proto hodně vážíme a věřím, že nám svou podporu dál zachovají.“