Vyrovnali jsme z 0:2 na sety a v tiebreaku vedli 9:5, přesto prohráli. Bronz má tedy Liberec a na nás zbylo čtvrté místo
28.04.2023 | Je rozhodnuto. Bronzové medaile v UNIQA extralize ČR 2022/23 získaly liberecké volejbalistky, zatímco ty prostějovské se musí smířit s nepopulárním bramborovým postem. Ve druhém střetnutí série o 3. příčku dokázaly ženy VK doma v Národním sportovním centru PV smazat ztrátu dvou sad a vypadalo to, že vítězným tiebreakem dokonají zápasový obrat. Čímž by zařídily soudný duel číslo tři. Nestalo se, Dukla konec zachránila pro sebe a z rukou šéfa Českého volejbalu Marka Pakosty převzala cenné kovy.
VK Prostějov - Dukla Liberec 2:3 (-16, -27, 21, 15, -13)
Konečný stav série: 0:2.
Rozhodčí: Kovář a Spáčil. Čas: 135 minut. Diváci: 500. Sestava Prostějova: Bajusz 3, J. Smolková 12, Trnková 18, Silva 20, Meidlová 9, Löff 14, libero Stavinohová - Nováková, M. Smolková, Nikolova. Trenéři: Miroslav Čada a Lubomír Petráš. Sestava Liberce: Lyklema 2, Šulcová 8, Nečasová 6, N. Kvapilová 31, Kojdová 14, Kohoutová 12, libero Kolářová - Blažková 6, Bartošová 2, Deisl 1, Frankevych, Dvořáková 1, Fixová. Trenéři: Libor Gálík a Dita Gálíková.
Bodový vývoj - první set: 1:1, 1:3, 3:4, 3:7, 6:10, 12:10, 12:12, 13:15, 14:21, 15:23, 16:25. Druhý set: 3:2, 4:4, 7:4, 7:6, 11:9, 11:14, 12:16, 14:18, 16:18, 18:20, 18:22, 20:22, 20:24, 25:24, 26:25, 26:27, 27:29. Třetí set: 2:0, 3:2, 5:2, 6:4, 8:4, 11:7, 11:10, 14:11, 15:13, 17:13, 17:16, 20:16, 20:20, 23:20, 25:21. Čtvrtý set: 3:2, 3:4, 5:4, 6:6, 8:6, 11:7, 16:8, 17:11, 22:11, 23:14, 25:15. Pátý set: 0:1, 2:1, 3:4, 4:5, 9:5, 9:7, 11:8, 11:12, 12:14, 13:15.
Mnohem lepší nástup měly Severočešky, hlavně díky jistější přihrávce i údernějšímu útoku (3:7). Domácí tým častěji chyboval, až postupem času se chytil zkvalitněnou obranou. A při účinném servisu Josefíny Smolkové otočil šestibodovou sérií ze 6:10 na 12:10. Následovaly však špatné příjmy + opakovaně nepoložené míče zakončením, takže vedení se rychle vrátilo na hostující stranu (13:15). Dukla navíc pokračovala v obnoveném náporu, při podání Nikoly Kvapilové utekla až na 14:21 a zahajovací část naprosto ovládla - 16:25.
Hanačky spadly do velkého trápení, z nějž se zvedly zkraje druhého dějství. Alespoň tam vyrovnaly hru a od nerozhodného stavu 4:4 zvýšeným tlakem získaly náskok 7:4. Mírnou převahu potom několik minut držely (11:9), než zase vyrobily hrubky na přihrávce a umožnily soupeřkám prudký zvrat na 11:14, posléze 12:16. Tím se liberecké družstvo vyšvihlo zpátky na koně a vypadalo to, že z něj už nesleze. Leč prostějovský mančaft částečně dotáhl (16:18) a v úplném závěru dokázal odvrátit čtyři setboly za sebou zázračným otočením z 20:24 na 25:24. Dokonce měl sám dva setboly, ale ani jeden nevyužil a nakonec přece jen padl - 27:29.
Tím se celek zpod Ještědu na jedinou sadu přiblížil k obhajobě loňského bronzu. Moravanky ovšem nic nevzdaly a místo rezignace volejbalově přidaly. Především zvýšily tlak jak servisem, tak útočnou agresivitou, což jim pomohlo vybudovat slibné skóre 8:4. Avšak většinu téhle výhody znovu poztrácely v jednom nevydařeném postavení (11:7 - 11:10). A když vzápětí zabraly, stalo se jim totéž opět (17:13 - 17:16), pak ještě do třetice. Právě tady protivník dokonce srovnal z 20:16 na 20:20, nicméně zbytek třetí periody oživený kolektiv VK vydřel - 25:21.
Pokračovalo se tedy dál, přičemž úvod čtvrtého dílu přinesl rovnocennou bitvu o každý míč. Četné vynikající momenty se střídaly s občasnými minelami, k tomu panovala bouřlivá atmosféra obou fanouškovských táborů. Maximálně fárající Prostějov se brzy utrhl na výrazný rozdíl (6:6 - 16:8), neboť do svého projevu dával opravdu všechno jednotlivými činnostmi i defenzivní obětavostí. Zatímco vojenská ekipa nezvládala čelit jeho špičkově komplexnímu výkonu (22:11). A po nadmíru jednoznačném setu se tak šlo do tiebreaku - 25:15.
V rozhodující zkrácené hře hořel vyrovnaný boj, než Jéssica Silva velice dobře podávala, společně s parťačkami skvěle bránily a nutily severočeskou družinu k zaváháním. Těch notně přibývalo, proto obrat ze 4:5 na 9:5. Jenže nebyl rozhodující, protože Gálíkovy svěřenkyně útlum překonaly, mohutně dotahovaly, až se v bláznivé houpačce samy dostaly nahoru (11:8 - 11:12). Následně se probily ke dvěma mečbolům (12:14) a druhý proměnily v bronzovou radost - 13:15.
Miroslav Čada (hlavní trenér VK Prostějov): „Zápas jsme nezačali dobře, ale postupně se dostali do hry. I za nepříznivého stavu 0:2 na sety bylo vidět, že nejsme smíření s porážkou a utkání jen nějak dohrajeme. Škoda koncovky druhé sady, kde se nám podařilo utéct ze skóre 20:24 a potom jsme měli dva setboly, které však zůstaly neproměněny. Další dva sety byly z naší strany výborné, totéž tiebreak do stavu 9:5. Pak jsme bohužel tohle vedení nedotáhli k vítězství, když nás asi psychicky svázalo vědomí, že už jsme blízko. A úplný závěr jsme nezvládli.“
Simona Bajusz (kapitánka VK Prostějov): „Myslím, že jsme dnes začaly hrát pozdě. Jako už mnohokrát v této sezóně jsme do utkání vstoupily špatně, ztratily první set, pak i druhý a najednou prohrávaly 0:2. Což se těžko otáčí. Přesto se nám to skoro povedlo, bohužel v teibreaku od vedení 9:5 jsme udělaly několik hrubých chyb. A to nás nakonec stálo vítězství a poslání série o bronz do rozhodujícího třetího zápasu.“
Libor Gálík (hlavní trenér Dukly Liberec): „Začali jsme výborně, byli dobře připravení a dlouho hráli skvěle. Potom nám však absolutně odešel útok, domácí se zvedli. Nakonec zápas dospěl až do tiebreaku, a jak to mezi námi a Prostějovem v letošní sezóně často bývalo, i ten provázel velký obrat. Jsme nesmírně šťastní, že v náš prospěch. A nemusíme tudíž hrát třetí utkání série, naopak bronzové medaile máme už dnes.“
Nikola Kvapilová (kapitánka Dukly Liberec): „Byl to infarktový zápas. Díky výbornému nástupu a kvalitnímu výkonu jsme vedly 2:0 na sety, ale asi už jsme se viděly v autobusu na cestě domů s medailemi na krku. Místo toho jsme hodně polevily, dělaly hrozně moc nevynucených chyb a soupeři ulehčily vyrovnání na 2:2. Naštěstí tiebreak se nám podařilo obratem z 5:9 parádně vybojovat. A končit sezónu medailovým vítězstvím je super, i když jsme chtěly titul.“