Kathleen Weiss: Našimi největšími zbraněmi by mohl být silný útok a vzájemná soudržnost

11.10.2017 | Nejlepší nahrávačka ze všech, co kdy ve VK Prostějov působily? Podle mínění většiny jednoznačně Kathleen Weiss. Zkušená dirigentka, jež s německou reprezentací získávala medaile na vrcholných turnajích, strávila v hanáckém klubu dvě výborné sezóny mezi lety 2014 a 2016, aby se teď po ročním intermezzu v Polsku zase vrátila. V její osobě má vékáčko garanci nadmíru schopné režisérky celé týmové hry. A kouč Miroslav Čada z ní navíc udělal kapitánku. Nejen o těchto tématech jsme s Katy pořídili následující interview.

Po jediné sezóně jinde jsi znovu zpět v Prostějově. Proč?
„Má to víc důvodů. Měla jsem v plánu zůstat v Polsku a dál hrát tamní kvalitní ligu, ale pak jsem zjistila, že Prostějov hledá první nahrávačku. Já jsem tady byla celé dva roky předtím moc spokojená, dařilo se nám jako týmu. A když jsem si pak promluvila s panem trenérem Čadou, hned mi bylo jasné, že se vrátím. Chtěli mě tu, i já sama jsem chtěla do VK a tak jsem zde.“ (úsměv)
Jaký byl uplynulý ročník v MKS Dabrowa Górnicza?
„Začátek byl dost těžký, protože jsem tam přišla velice pozdě a neměla tolik času se zapracovat do kolektivu. Navíc jsme hodně trénovaly i hrály spoustu utkání, tím rychle rostla únava. Nějak se nám nedařilo předvádět volejbal na plánovaně vysoké úrovni, až došlo ke změně kouče. Potom se všechno zlepšilo jak z hlediska celého družstva, tak pro mě osobně, neboť jsem začala mnohem víc naskakovat do zápasů. A nakonec ta minulá sezóna nevyzněla nijak špatně, užila jsem si ji.“
V MKS s tebou působila i Helena Horká. Je náhoda, že jste obě zamířily do VK?
„Samozřejmě jsme o tom spolu ještě před přestupem mluvily, jsme kamarádky. Věděla jsem tedy, že Hela se chce vrátit domů do České republiky hlavně kvůli rodině, aby její syn začal chodit do školy tady. Určitě mě ovlivnila tím, jak se těšila na ten návrat do Prostějova a že si zde zahraje dobrý volejbal v kvalitním družstvu. Navíc ona je výborná útočnice a tím záruka, že tým s ní v sestavě má skvělou univerzálku. Kromě toho celý místní kolektiv vypadá svým složením dost zajímavě a všechno tu dobře znám, proto jsem si řekla: půjdu do VK s Helou.“
Jak vzpomínáš na vzájemné souboje mezi Dabrowou Górniczou a Prostějovem v kvalifikaci evropské Ligy mistryň 2016/17?
„V Polsku jsem tehdy byla jen nějaké tři týdny a hned přišel tenhle dvojzápas. Nečekaně brzy jsem se tenkrát vrátila do důvěrně známého prostředí, kde jsem strávila dva krásné roky. Svým způsobem jsem se v Prostějově cítila doma víc než v Dabrowě Górniczi, bylo to pocitově takové zvláštní. Ale pochopitelně tým je vždycky na prvním místě a proto jsem hlavně byla ráda, že se nám povedlo oba vzájemné duely vyhrát. Tím jsme postoupily do Champions League a mohly odehrát šest kvalitních střetnutí v téhle špičkové soutěži.“
Co se ve vékáčku změnilo za uplynulý rok?
„Během minulé sezóny jsem Prostějov úplně podrobně nesledovala, ale vím, že mančaft měl po změnách docela problémy, nezískal Český pohár a nakonec až po velkém boji těsně vybojoval mistrovský titul. Teď je rozdíl oproti jaru 2016 hlavně v tom, že zdejší kolektiv tvoří mnohem víc českých hráček než tehdy. Realizační tým se nezměnil skoro vůbec, i jinak všechno funguje výborně jako dřív. A podstatné pro mě je, že VK má nadále vysoké cíle a tomu by měla odpovídat úroveň volejbalu, jaký budeme produkovat. Víme, co se od nás očekává, a společně za tím půjdeme.“
Trenér Miroslav Čada tě vybral za kapitánku. Co to pro tebe znamená?
„Asi jsem už dostatečně stará na to, abych mohla dělat kapitánku. (smích) Tohle byl samozřejmě vtip. Když to řeknu vážně, takové důvěry si moc vážím a udělám maximum, abych byla dobrou kapitánkou. Na druhou stranu v mančaftu je nás víc zkušených hráček a důležité bude, abychom všechny společně i s těmi mladšími fungovaly jako soudržný tým. O to se budu snažit já a pevně věřím, že taky ostatní holky. Je potřeba se navzájem podržet, když to některým z nás zrovna nepůjde, a jít za stejným cílem.“
Co říkáš na sílu současného prostějovského výběru?
„Myslím, že máme velice dobrý útok, což by mohla být naše největší přednost. Samozřejmě potřebujeme ještě pracovat na spoustě detailů, asi nejvíc na obraně, konkrétně na spolupráci bloků s polem. Co se týká složení družstva, máme zkušené i mladší hráčky a věřím, že společně vytvoříme dobře fungující mix. Přípravné zápasy včetně těch turnajových ukázaly naše volejbalové možnosti, já osobně mám z našeho týmu zatím příznivý dojem. Tak hlavně, aby tento trend vydržel.“ (usmívá se)
Jaká vůbec byla z tvého pohledu příprava?
„Pochopitelně moc náročná. (se smíchem) Ze začátku jsem pár týdnů chyběla, ale naštěstí ne příliš dlouho. A můžu říct, že se mi příprava celkově líbila tím, jak byla vyvážená a měla z mého pohledu správnou skladbu. Nehrály jsme zbytečně mnoho utkání, na druhou stranu ty absolvované měly většinou vysokou kvalitu. Za sebe říkám, že se na sezónu cítím dobře nachystaná. A tak to má být.“
Máš jasno o cílech v začínajícím ročníku 2017/18?
„Asi není žádné tajemství, že co se týká českých soutěží, je naším jednoznačným úkolem vyhrát národní pohár i extraligu. Neboť jsem poslední rok strávila mimo ČR, nedokážu přesně posoudit, jak složité to bude. Holky však říkaly, že hlavně Olomouc má kvalitu a několik dalších celků může být nebezpečných, například Brno, Ostrava nebo Liberec. Každopádně jsem přesvědčená, že v první řadě bude záležet na nás samotných, na našich vlastních výkonech. Pokud dokážeme předvádět stabilně dobrý volejbal odpovídající našim schopnostem, nemělo by tolik záležet na tuzemských soupeřích. Úplně něco jiného nás logicky čeká v Champions League, kde určitě narazíme na nesmírně silné protivníky. Aspoň si znovu vyzkoušíme nejvyšší mezinárodní úroveň a dá se říct, že hrát evropskou Ligu mistryň je pokaždé silný zážitek. Do těchto top zápasů půjdeme s touhou dělat favoritům co největší problémy, získat nějaké sety a pokud možno i vítězství.“